Lázně duševní

Něco PRO CHLAPCE

Pro chlapce je období přechodu stejně důležité, jako pro dívky. Je moudré o něm vědět a vědět, co udělat až to nastane. Obecně se dá počítat období okolo 12-ti let. Je ale zapotřebí být vnímavými rodiči. Některý chlapec cítí potřebu vydat se do světa v jedenácti, některý třeba až ve 14-ti. Pokud si uděláte chvíli času a budete své syny pozorovat, jistě na to přijdete.

Jestliže zjistíte, že ono období již nastalo, je zapotřebí umožnit synovi, aby se do světa opravdu vydal. To nejde bez toho, aby byla přestřižena neviditelná pupeční šňůra, kterou je stále ještě synáček vázán k mamince. Do této doby, to bylo vpořádku. Od této chvíle to může mladým mužům velice komplikovat život. Když totiž maminka svého syna „nepustí“, ten se ocitne mezi dvěma mlýnskými kameny. Přirozená touha učit se žít samostatně a sám za sebe (což je hlavní úkol v pubertě) je neustále srážena a zraňována pocity viny, že opouští maminku, kterou přece tolik milují. Když svého syna odpoutáme a nebudeme se bát, že ho tak na vždy ztrácíme, pak mu opravdu dáme veliký dar. Je dobré to zase pojmou slavnostně, dát mu nějaký „mužský“ dárek (krásný nůž, talisman pro štěstí apod.) Zároveň ho slovně ujistěte, že může jít tam, kam cítí, že vás to nezraňuje, že mu důvěřujete, že mu dáváte požehnání a svobodu. Zároveň by měl cítit, že kdykoliv vás bude potřebovat, jste i nadále tady, bez jakýchkoliv výčitek a citového vydírání. Toto vaše požehnání, jej zbaví velikých problémů, které se táhnou u některých mužů až do smrti. Nejeden muž se do hluboké dospělosti neustále trápí sám v sobě, protože nemůže jít svojí cestou, jelikož jej maminka (někdy již i mrtvá), stále drží na své pupeční šňůře a za žádnou cenu, pro svůj strach a prázdnotu vlastního života, nepustí.

Přestřižením pupeční šňůry končí v tomto slavnostním okamžiku úloha maminek a nastupuje čas otců. Nádherně je tento okamžik ztvárněn v pohádce Třetí princ, kdy výchovu princátek přebírá král. Pro inspiraci se na ni můžete podívat. Je dobré, aby otec, nebo jiný muž, který je v rodině, trávil s mladým chlapcem smysluplný čas. Nemusí jít o množství času, ale spíše o jeho kvalitní naplnění. Nejmoudřejší je najít takové aktivity, které jsou zajímavé a napínavé pro oba dva. Vzpomeňte si na své sny, na touhy, které v sobě stále nosíte. Tak se stane tento čas obrozujícím i pro vás tatínky. Vybudujete tak si mužské pouto a mužská tajemství. Něco se může ostatním v rodině vyprávět, něco zůstane jen pro vás.

„Tatínek se může například postarat o třídní schůzky, jít se synem k doktorovi nebo s ním zařizovat jiné věci. Jeden týden o prázdninách strávený jen s tatínkem může způsobit úplné zázraky a poskytnout dítěti dostatek jistoty na to, aby se dokázalo vzdálit od matky.

Jako matka se můžete na tomto pomalém odlučovacím procesu podílet také, a svému synovi jej tak ulehčit. Ukažte svému dítěti, že je nemáte o nic méně radši než dříve jen proto, že mu dovolíte, aby se vydal stále více svou vlastní cestou.“

/Carolina Hehenkamp, Indigové děti/

Milí tatínkové, to ještě není vše. Dalším důležitým okamžikem je období, kdy váš syn vstupuje do dospělosti. Je to okamžik, kdy se odpoutává i od vás a vy mu potvrzujete jeho vlastní sílu a tím se z chlapce stává samostatný muž. Dříve byla spousta „zasvěcovacích“ rituálů. V podstatě šlo vždy o to, aby mladík dokázal svoji sílu, vytrvalost, statečnost, živoatschopnost, umění se ovládat, rozhodovat se v různých situacích apod. Je zapotřebí uvést mladíka mezi muže a přiznat jeho dospělost. Děje se tak okolo 20roku, zase je potřeba vycítit, kdy je to vhodné období právě pro vašeho syna. Pak je možné např. Připravit nějakou náročnou cestu, noční přechod hor, sjíždění nelehké řeky... měla by to být soutěž mezi otcem a synem. Syn musí zvítězit, ale je nutné, aby cítil, že si během „soutěže“ sáhl na dno. V žádném případě nesmí otec jen tak nechat synáčka vyhrát. Syn by to cítil a výsledek by neměl žádný smysl. Potom by měl otec vítězství syna by zveřejnit. Nejdříve v okruhu nejbližší rodiny a pak se může udělat oslava s přáteli, kde otec opět nahlas vysloví, že syn nad ním zaslouženě zvítězil, že to uznává a že se ze synovy síly těší. Tím dáváte synovi své otcovské požehnání, uznání a důvěru do jeho života. Mladý muž tak může vykročit svobodně a pro život nachystaný.

Pak už se jen společně radujte. Maminka a tatínek odchází ze scény a mohou si užívat svého života v plné radosti a lásce.